Gorrashar of Draenor

Narodil jsem se zhruba 15 let od porážky Legie na Draenoru. Jsem tedy ještě mladý ostřílený válečník. Doma jsem akorát slýchával historky o těch nejmocnějších válečnících a hrdinech z Azerothu. Nikdy mě nenapadlo, že je uvidím.  

Na Draenoru jsme žili dlouhou dobu v míru s Draenei. Byla to rozumná rasa, se kterou jsme toho měli hodně společného. Jenže zhruba 25 let po porážky Legie se nastal zvrat. Draenei se nás začít stranit. Nechápal jsem co se děje, vlastně to nikdo nechápal. Tak jsme se začali více soustředit na naši kulturu a celkově abychom byli závislí jen sami na sobě. Já jsem svoje rodiče moc nepoznal, byli chladnokrevně zabití, když mi byli 4 roky. Do teď nevím jestli to byli ogrové, zbytky démonů nebo Draenei. Nejvíce se přikláním k tomu, že je zabili Draenei. Posilovalo to můj vztek a především chuť je vraždit. Pořád cítím, jak ten vztek sílí, jen co pomyslím na tu jejich proklatou rasu. Patřil jsem do klanu Blackrock. Což je hlavní důvod, proč jsem se stal zuřivým válečníkem. Svůj trenink jsem započal již ve 12 letech. Už tehdy jsem slýchával, že jsem rozený talent, že moje zuřivost je neukojitelná. Jenže ta zuřivost byla popoháněná vztekem a především smutkem. Neměl jsem nikoho, tak jsem se musel spolehnout sám na sebe a to znamená, občas si něco ulovit. Když jsme později zjistili co se stalo, tak jsme začali zbrojit, ale to už bylo pozdě. Mezitím si Draka z Frostwolfů vytvořila pevnost v Nagrandu, důsledně se připravovala, jelikož konflikt se blížil. Nikdo nevěděl, kdy příjde, proto jsme se všichni připravovali důsledněji než kdy jindy. Draenei už nebyli ta nóbl rasa. Byly to bestie, zrůdy a to nejhorší, otroci světla. Nikdy by mě nenapadlo, že tak moudrá a stará rasa jako jsou Draenei, propadnou něčemu takovému. Naneštěstí pár orků se k ním přidalo a ti kteří nešli dobrovolně tak ti prý byli překonvertováni násilím. Nechci ani pomyslet na tu myšlenku a co to pro nás znamenalo. Válka mezi světlem a orky začala. Hlavním důvodem bylo násilné přepadení Draenorského hrdiny. Dlouholetého náčelníka Frostwolf klanu, Durotana. Jeho dcera Geya'rah, taktéž pravá ruka našeho nejvyššího náčelníka, všech Mag'har, Grommashe Hellscreama, který se dříve dopustil neskutečných hříchů, ale od kterých se očistil. Tato válka trvala několik let. Nabral jsem tam neskutečné množství zkušeností z různých bitev. Nejslavnější bitva, které jsem se účastnil tak byla u Pevnosti Anguish, kde byl zabit náčelník klanu Shadowmoon, Ner'zhul. Bitvu jsme vyhráli, ale hodně orků i Draenei padlo. Byl jsem mezi těmi šťastlivci, kteří přežili, jenže poté se na nás vrhli znova. Celá armáda, včele s Exach Yrel, dříve noblesní vůdkyně, nyní nejpoddanější otrokyně světla. Padli tam moji druhové, přátelé, měl jsem štěstí, že jsem tu bitvu přežil. Prchal jsem pryč na svém vlku, Darkmare, utíkal jsem za Náčelníkem Hellscreamem mu oznámit průběh bitvy a co se stalo. Nedlouho poté dorazila armáda světla zpět. Uviděl jsem tam všechny známé tváře, až na dvě, tedy jedna mi byla povědomá, Eitrigg, měl jsem za to, že umřel, ale nakonec se vysvětlilo, že tento Eitrigg přišel z Azerothu, byl po jeho boku Hrdina z řad Hordy, žijící legenda, ale setkal jsem se s nimi jen na moment, protože krátce na to, dorazila Yrel se svým vojskem. Všichni jsme se nakonec stáhli. Ačkoliv jsem chtěl bojovat po boku Náčelníka Hellscreama a jeho pobočníka Lantresora, napůl orka a Draeneie. Nestihl jsem nic udělat a byl ocitl jsem se na Azerothu. Co bude dál ? To jsem nevěděl. Následoval jsem svoji novou náčelnici Geya'rah. Byl to jediný způsob jak si zajistit místo u Hordy. Snažil jsem se nějakým způsobem zařadit, mezi ostatní válečníky, jenže moje schopnosti vynikaly i tady. Nečekal jsem, že když se připojíme, tak že utečeme z jedné války do druhé a k tomu ještě v období kdy hrozí rebelie, vůči stávajícímu náčelníkovi, respektive, náčelnici a to Sylvanas. Sylvanas byla silným náčelníkem, ale snadno si udělala v řadách Hordy nepřátele. Zezačátku jsem si nebly jistý, jestli je dobrý nápad se připojit k rebelii. Jenže jsem se připojil. Uvědomil jsem si, kdo tu je ten špatný, kdo tu je ta kořist. Udělal jsem vše proto, abych přežil a spojil se svými blízkými. Saurfang mi hodně připomínal Grommashe, který mě hodně inspiroval, ale naneštěstí jsem přišel o oba vzory. Teď je to na mě kým se rozhodnu být a kam se vydám. Moje cesta není u konce, je teprve na začátku. Budu čestným orkem, ať mě to bude stát cokoliv. Za Hordu Allianci položím a taktéž všechny naše nepřátele. ZA HORDU ! A především, ZA MAG'HAR !