Jessabelle, sirotek

Jsem sirotek z hlavního města Quel'thalas jménem Jessabelle. Své rodiče si už ani nepamatuji a jediné co vím je, že padli při obraně, když pohroma vedena Arthasem zaútočila na naše město. 

 Od mala jsem si v sobě nosila zlost a zášť, kterou jsem si vybíjela na všech kolem sebe a hlavně na své opatrovnici Jovie z Wayfarer's Rest, která se mě tehdy ujala. Musela jsem v kuchyni pomáhat Sylann a Quelisovi, kteří si také vytrpěli semnou dost, ale do dnes patří mezi mé nejlepší přátelé za což jsem jim vděčná. Jako malá jsem tropila jednu blbost za druhou, ale postupem času jsem se uklidnila a začala jsem vyhledávat samotu. Často jsem sama chodila k velkému moři, sednout si na pláž a přemýšlela jsem o všem možném a hlavně nad tím, že mi v životě něco chybí...nějaký směr, nějaký cíl.... 

Byl normální večer u nás v hostinci Wayfarer's Rest, když najednou se objevila divná bytost, být ještě víc na šrot, tak si jí spletu s obřím plyšákem. Šla přímo směrem ke mě, sedla si naproti mě ke stolu, objednala si něco k pití a zeptala se mne "co tě trápí děvče". Tak jsme spolu začali kecat, představil se mi jako Ji Firepaw, mistr Huojinu z Pandarie. Celý večer jsme spolu mluvili a já se cítila v klidu a uvolněně, což bylo poprvé v mém mizerném životě. Ke konci večera se Ji zvedl a řekl mi, že mám jít s ním a nic si sebou nebrat. Jovie byla okamžitě proti, ale Ji jí přislíbil, že se jednou vrátím jako úplně nová osoba. Měla jsem hlavu plnou otázek a přemýšlela jsem, jestli mám či nemám jít s tím cizincem. Nakonec ze mě vypadlo "jdu do toho" a přitom mi rozum říkal ať nikam nechodím, ale bylo v něm něco...něco díky čemu jsem veřila, že on je ten co mi ukáže mou cestu.

Po dlouhé cestě jsme dorazili na Wandering Isle a já se cítila jako v úplně jiném světě. Vše bylo nádherné. vše se zdálo najednou tak skvělé a všichni vypadali strašně šťastní. Lidé mě zdravili a usmívali se na mne, všichni k sobě byli tak strašně vstřícní a i když jsem hrdá na svůj lid, tak se nemůže rovnat těmto úžasným bytostem. Ji si nebral servítky a hned druhý den začal s mým výcvikem. Dnem i nocí jsem se učila umění mistra Ji, kulturu místních a jejich zvyky. Mistr Ji byl na mne tak hrdý, že mě hlásil do všech možných soutěží i přes to, že jsem nebyla jedna z nich a já na oplátku sekala latinu a dělala vše pro to aby jeho hrdost byla oprávněná. Po několika letech jsem se naučila vše co bylo možné a mistr Ji mě poslal zpět domů, že už mě vše naučil a že dodržel slib vůči Jovii. Po návratu do Quel'thalas jsem si okamžitě uvědomila, že už to není můj domov....že můj domov se nachází na Wandering Isle s mistrem Ji a všemi mými novými přáteli. 

Jessabelle