Throwback story: Obliehanie Teldrassilu

 Zilfin spolu s dalšími dvěma Tauřími druidy prováděli rituál obnovy. Ze země před nimi vycházeli arkánové hvězdy a poničené stromy se pomalu obnovovali, jako by chytili novou chuť k životu. Xavius a jeho Nightmare nadělali mnoho škod, které po jeho smrti nezmizeli. Spousta zničených zemí, přírody i ztracených duší, které potřebují pomoc všude napříč Azerothem. Les Val'shara patří k nejvíce poškozeným.  

 Zelená mítina, v dálce les, fialovomodrá obloha, průzračné tyrkysové jezero. Ve středu mítiny stojí několik vysokých kamenů a uprostřed kamenný stůl. Všude okolo stáli skupinky taurenů a trollů všichni v tradičních róbách barev Cenarion Circle, nebyl tam však ani jeden noční elf ani worgen.
 Zilfim se podezřele rozhlížel "je to past, nikde žádný Alík, chtěj nás všechny pobít jako pomstu za to co se teď děje."
 Fin se na něj nedůvěřivě podíval "to by neudělali, ne mezi druidy."
 Oči všech spočinuli na postavě přicházející z ranní mlhy, mohutná vysoká s velkými rohy. Všichni věděli co je to za stín, Arcidruid Hamuul Runetotem. Kráčel hrdě se vztyčenou hlavou, jako by žádná válka nebyla.
 Přišel a stoupl si před kamenný stůl a začal "šešlo se vás tu víc než jsem očekával" všichni druidi se rozhlédli kolem sebe. "jsme ve svízelné situaci" pokračoval Hamuul.
 "Jak všichni víte Sylvanas Windrunner obléhá Teldrassil a vy všichni jste se z nějakého důvodu rozhodli nezapojovat se do tohoto nesmyslného vraždění." ukončil Hamuul. Vydechl, sklopil zrak, po chvíli mlčení se znovu podíval na ostatní, nedechl se a pokračoval "Arciduid Stormrage prohrál souboj s Warlordem Saurfangem, je těžce zranený, ale přežil. Díky matce zemi, že je Varok Saurfang čestný bojovník. Nicméně k věci." Znovu se nadechl. "To co po vás žádám, vám nemůžu přikázat. Teldrassil je v plamenech a Elfí hlavní město, Darnassus, se hroutí, pořád v něm ale žije mnoho nevinných lidí, kteří zbytečně zemřou. Byl bych vděčný za každou duši, která by pomohla zachraňovat lidi z těchto hořících ruin"
 Hamuul se odmlčel. Všichni po sobě nevěřícně pokukovali. Zilfim a Zilfin se na sebe podívali a oba naráz udělali krok vpřed.
 Zilfin řekl hrdě "my pomůžeme".
 Po nich se přidali další čtyři taureni a další a další. Dokud nesouhlasili všichni přítomní druidi. Hamuul jim poděkoval za účast a požádal o mlčení o tomto sněmu před ostatními členy frakce i před druidy co nejsou členy Cenariova kruhu.  

PEKLO, jsme v samotném pekle. To byly první myšlenky Zilfina, když uviděl, jak kdysi překrásné lesní město, hoří. Všude ležela mrtvá ohořelá těla zvířat i elfů, ne jenom válečníků ale i žen a dětí. Tolik smrti, která nebyla nutná. Hamuul organizoval evakuaci, rozdělil druidy do skupin, vždy ochránce a léčitele a všem důrazně doporučil pohybovat se opatrně a co nejméně viditelně, protože jednak jsme stále Horda na území aliančního města a navíc se tu mohli pohybovat zabijáci.
 Všichni druidi přikývli a vydali se po městě pomoct zachraňovat elfy. Fim je léčitel a Fin ochránce, tak šli spolu. Plížili se spolu ulicemi a viděli všude kolem sebe smrt. Viděli běžet veverku, které hořel ocas. Křičela bolestí. Fim se nevydržel nečinně dívat na utrpení, vyběhl ze stínů, uklidnil veverku, aby mu dala šanci si nechat pomoct, uhasil ji ocas a pomocí síly přírody ji zbavil bolesti. Vzal veverku a uložil ji bezpečně do ruksaku. Fin viděl jak se zašustily ohořelé větvičky něčeho, co kdysy bývalo křoví, směrem k jeho bratrovi. Ve formě šavlozubého tygra vyskočil ze stínů a chňapnul drápami po něčem, co se po chvíli objevilo jako nemrtvý vrah, rychlým mávnutím lapou s drápy mu oddělil hlavu od zbytku těla. Hlava se bezmocně odkutálela několik metrů daleko a tělo se zhroutilo na místě. Podíval se na bratra, ten zpět na něj a pokývnutím se vrátili do stínů a pokračovali do budovy, do které je Hamuul poslal. Uvnitř byla vysoká elfka, o dost vyšší než oba trollové.  

 Z očí ji vyzařovala nenávist, a zlost, ale i strach a smíření. V náručí držela malé elfí miminko a za ní se krčilo jedno o trochu starší dítě. Fim se zhmotnil a nastavil ruku směrem k elfce, že země před ním vyrostl kořen na jehož konci se objevily dva květy Peacebloomu, nebo také známé jako květy míru. Položil je před sebe a kývnul na elfku s dětmi aby ho následovali, a proměnil se v majestatného jelena. Fin se proměnil také. Elfka byla ostražitá, ale neměla na výběr, oheň postupoval rychle, nasedla si na záda jednoho z jelenů a pevně sevřela své dítě. Druhé dítě si sedlo na menšího jelena a chytlo se ho kolem krku. Oba druidy i s pasažéry klusem vyběhli z budovy a utíkali na předem domluvené místo. Kličkovali mezi ohněm a místem kde by se mohli schovávat nemrtví zabijáci. Nakonec přiběhli k místu, kde už čekali elfí mágové a teleportovali zraněné a bezbrané do Stormwindu. Když přiběhli, lehli si aby si elfka mohla slést, dítěti přišel pomoct dospělý vzrostlý elf v fialovo-červené róbě. Fin z něj měl strach. Když elf dítě sundal a vedl ho k ostatním kývl děkovně na Fina a šel dál. Oba druidi se opět ponořili do stínů a utíkali zpět do města.

 Probíhali městem, do další budovy, kterou jim řekl Hamuul, vedle nich se zřítila dvoupatrová obytná budova. V dálce viděli jak trollí druid spolu s elfím chytly do kořenů nemrtvého zabijáka, kořeny ovládané elfem mu obmotaly pas a nohy, kořeny trolla mu obmotaly hrudník, ruce a hlavu. Druidi se podívali na sebe a pak oba na nemrtvého a v tu chvíli začali kořeny táhnout od sebe a nemrtvého celkem snadno rozpůlili. Elf se po té rozeběhl do hořících útrob obrovské budovy, která vypadala jako sál. Troll ho obratně následoval. Fin a Fim běželi dál a v další ulici zahnuli do prava a oba dva se zarazili. Před nimi stálo 6 nemrtvích s kušemi a mířili na několik elfů, všimli si, že tam jsou dva neozbrojení vysocí elfí muži, jedna žena a díte. Undead úplně vpravo vydal rozkaz a všichni naráz vystřelili, celá skupinka popadala křečovitě k zemi, elfí žena se ještě chvíli na zemi zmítala bolestí než naposledy vydechla.
 Fin, ve formě tygra, vystrčil drápy odhodlaný se na ně vrhnout, když ho Fim zastavil a řekl "už jim stejně nepomůžeš, akorát skončíš jako oni, musíme dál!"
 Zilfin se na něj nevěřícně podíval, zda to myslí opravdu vážně.
 Fim mu pohled opětoval a říká "nečum na mě tímhle tónem mon, mě se to taky nelíbí, ale musíme zachraňovat ty, co jsou ještě naživu a bez povšimnutí!!" zdůraznil.
 Po proplížení další ulicí přišli k označenému domu, byl mnohem větší než ostatní okolo. Opatrně vešli dovnitř a zarazili se, uvnitř byla postarší elfka a kolem po ozdobené místnosti se pohybovalo možná 12 dětí, nešlo to spočítat. Fin si pamatoval jednu větu elfsky, kterou řekl dřív, než Fim vykouzlil peacebloom "aman iL'ama."
 Fim se na něj překvapeně podíval. A podal květ elfce, která ho s plnou důvěrou vzala. Fin i Fim věděli, že je naráz nezachrání všechny, tak se rozhodli je odvést do blízkého parku, kde by mohli být relativně bezpečněji, než v domě. Fin se proměnil v jelena a lehl si na zem, Fim a elfka na něj posadili tři děti. Fim vyndal ze sumky kousek provazu a přivázal děti k jelenovi, aby cestou nespadli. Poté podal špagát elfce a proměnil se v jelena také, elfka na něj posadila další tři děti a přivázala je k němu stejným způsobem jako Fim před tím. Vydali se oklikou kolem města, aby byly co nejvíc v bezpečí. Děti měli veliký strach, všude byl slyšet křik elfů i nářek zvířat, špatně se dýchalo kvůli všemu  dýmu. Když doběhli na shromáždiště, okamžitě k nim přiběhl elf, odvázal děti a pomohl jim slézt. Fim si vzal provaz od elfa a okamžitě se vydali zpět pro zbytek dětí. Už několik metrů od místa, kde je nechali schované, byl cítit zápach krve a jak se blížili viděli tu spoušť. Všude krev, některé tělíčka rozsekaná, nekterá prošpikovaná šipkami. Ani žena neunikla. Všichni byli mrtví. Stromy a keře kolem byli zapálené. Fin jako tygr samým naštváním vydal hrozivý výkřik.
 Fim po něm okamžitě skočil a srazil ho k zemi "seš normální? Chceš aby sem přišli a zmasakrovali nás stejně?"
 Fin se proměnil zpět a naštvaně říká "ať přídou, zabiju je!"
 Fim mu dal facku "jasně postavíš se sám elitním zabijákům Sylvanas, přemýšlej trochu!" Když se Fin trochu uklidnil, uzdravil mu Fim popálenou nohu a vydali se městem k další budově.

 Rozbřesk se blížil, když se po Darnassusu začali objevovat nemrtví, kteří rozmístovali všude po městě sudy s výbušninami. Druidi varovali každého, koho potkali, když odnášeli poslední štastlivce, kterým tím dali další možnost žít. Po odevzdání se proměnili do své normální trollí formy a pomalu šli k nejbližšímu mágovi. Ten je brzy postřehl, ale Zilfim pohotově ukázal květ míru aby je mág nezabil na místě. Ani jeden nevěděl jak elfy varovat před výbuchem. Tak jim ukazoval rukama a gesty, že chce Sylvanas vyhodit město do vzduchu. Mág to očividně pochopil. Vyděšeně křičel něco na ostatní elfy, kteří začali kouzlit teleporty, navzdory vyčerpaní, rychleji. Trollové se na sebe navzájem podívali, oba se proměnili v sovy a odletěli zpět do Moonglade. Po přistání se sešli s několika tauřími a trollími druidy, kteří s nimi pomáhali s evakuací, bylo jich tam však míň než před tím.
 Jeden popalený tauren se zeptal "kde jsou ostatní? Nestihli to?"
 Jiný tauren s ulomeným rohem hned odvětil "Mauhee a Nohaan to nezvládli, zhroutil se na ně hořící dům."
 Jiný podezdřele tmavý troll Zen'leth zvedl hlavu a se smutným výrazem řekl "Zilchax dostal otrávenou šipku od zabijáka do srdce."
 Zilfim chtěl všem zvednout sebevědomí "Dnes jsme zachránili mnoho životů a smrt našich blízkých nebyla marná." chvíli bylo ticho za padlé druidy a Fim znovu povídá "to co se dnes v noci stalo, nikdy nesmí opustit Moonglade a Cenariuv kruh, nikdo se to nesmí dozvědět nebo Sylvanas nechá zabít všechny druidy jako dezertery. Všichni se teď vrátíme k tomu, co jsme dělali a budeme falešně slavit vítězství." druidi na sebe navzájem kývli a vydali se každý svým směrem.

(Zilfin)